Vyhledat v katalogu

Drobečková navigace

Úvod > O kobercích > Výroba perských koberců

Výroba perských koberců

Rozlišujeme dva základní způsoby výroby koberců: vázaní a tkaní. Vázaný koberec je zhotoven pomocí uzlíků. Koberec se skládá ze dvou soustav nití - podélné, ve směru koberce, který se nazývá osnova, a příčné, ve směru šířky, útku, což jsou kousky příze upevněné do osnovy. Technika vázání koberců zůstává po staletí v podstatě stejná. Koberec se váže v rámu. V nejjednodušší formě se rám skládá z dvou příčných tyčí na okrajích spojených podélnými tyčemi. Mezi příčnými tyčemi se vedle sebe napne vyhovující počet základních nití. Nejprve se dělá okraj, který slouží k udržení formy budoucího koberce. Pote, co byl vyhotoven základ, začíná uzlování koberce barevným materiálem, který vytváří vzor koberce. Po uvázaní řady se do koberce zatkává podélné vlákno. Po jeho upevnění se váže příští řada. Tento proces se opakuje dokud nevznikne vzor koberce. Při ukončení koberce se zase dělá okraj a strany koberce se obšijí nití. Zhotovený koberec se vypere, vyčistí se kartáčkem a vysuší se.

Kočovné kmeny nomádů, které jsou stále v pohybu, vyrábějí koberce menších rozměrů, což je dáno velikostí rámu. Nomádský rám se skládá jen ze dvou vodorovně k sobě složených tyčí, které jsou upevněny k zemi kolíky, na nichž je napnuta osnova. Takovýto rám lze snadno přenášet z místa na místo. Z tohoto důvodu jsou nomádské koberce převážně menších rozměrů. Nomádské koberce mají osobité kouzlo ve volnosti vzoru, který je většinou tvořen zpaměti a bez šablony.

K vázání koberců v manufakturách se používají pevné svislé rámy. Většinou je tvoří dva válce, spojené svislými tyčemi, které již umožňují vázat koberce větších velikostí. Na spodní válec se navíjí hotový koberec a z horního se odvíjí osnova. U primitivnějších rámů nejsou válce posuvné, a tudíž vazač musí postupně zvyšovat sedadlo, což zase umožňuje stále pozorovat hotovou práci. U těchto koberců se již postupuje podle předem připraveného návrhu, který většinou připravuje umělec nebo návrhář. V takových dílnách vznikají ty nejhustší a nejjemnější vazby.

Při vázání perských koberců se nejčastěji používají dva typy uzlů: perský senneh, který je asymetrický, a turecký ghiordes, symetrický. Prostý perský uzlík umožňuje větši počet uzlů, ale na druhou stranu menši pružnost koberce. Turecký, dvojitý, uzlík podporuje pružnost koberce, ale neumožňuje velkou hustotu koberce. Sennehem se vážou bohatě propracované vzory včetně nejjemnějších kusů z vlny a hedvábí, jako jsou například perské a čínské koberce.Také senneh však může být vázán dvojitým uzlem. Ghiordes používají nomádské kmeny a používá se rovněž na Kavkaze na ne tak jemné vazačské práce. Oba dva druhy uzlů jsou však pro kvalitu koberce stejně důležité. Aby vznikl kvalitní koberec musí se svázat stovky tisíc uzlů, a to tak pevně, aby vydržely dlouhá léta. Čím má koberec větší počet uzlíků, tím je jeho kvalita vyšší. Nejvyššího počtu uzlíků lze dosáhnout u hedvábných koberců, protože jemnost hedvábného vlákna to umožňuje.

Hustota vazby se udává v počtu uzlíků na čtvereční metr, značně kolísá a je závislá především na oblasti původu koberce. Jemností své vazby jsou známé především isfahány a nainy, ale také íránské tabrízy, u nichž počet uzlíků na čtvereční metr dosahuje až více než milión uzlíků. Velmi jemně vázané jsou též ghoumy a kešany. Obecně platí, že vazba s více než 700 000 uzlíky na metr čtvereční se posuzuje jako velmi jemná, od 500 000 do 700 000 uzlíků jako jemná, od 200 000 do 500 000 jako polojemná a od 20 000 do 200 000 uzlíků jako hrubá. Hustota vazby však není jediným kritériem při posuzování koberce. Například kerman nemá nikdy víc než 40 000 uzlíků na čtvereční metra přesto jde o jeden z nejoblíbenějších typů íránských koberců, který je velmi žádaný, zejména pro svůj atraktivní vzor.

Vázání probíhá tak, že se provážou dvě řady uzlů a potom se protáhne útková nit, která se pevně dorazí železným hřebenem, čímž se vlas zhustí. Vzor na koberci vzniká střídáním různě barevných nití, ať už podle předlohy, nebo podle vlastní fantazie lidového umělce. Po vyvázání potřebné délky koberce se vyhotoví koncový lem. Podélné okraje se ručně obšijí hrubší vlněnou nití. Nakonec se přistřihnou třásně, což jsou vlastně konce osnovních nití, které se mohou i zauzlovat, a sestřihne se vlas koberce.

Stříhání vlasu koberce se provádí buď speciálními nůžkami již v průběhu vázání, ale to jen nahrubo, načisto až po dokončení a vyprání koberce. Hotové koberce se znovu máčí a perou, aby se zbavily zbytků barviva a staly se hebkými. Nakonec se ručně vázané koberce vykartáčují, napínají a suší.

Mohou se provádět i další úpravy koberce, například nešpinivé, protimolové nebo nehořlavé. Takové úpravy se dělají většinou v manufakturách, u nomádských koberců nebývají obvyklé. U některých koberců se upravuje i vlas patinováním, tzv. akva úprava, což je drhnutí vlasu za mokra, aby koberec získal sešlapaný vzhled a patinu stáří.

Proces výroby kelimů, tkaných koberců, je podobný jako u vázaní, s tím rozdílem, že se koberec tká. Po napnutí příčných barevných nití, které vytvářejí vzor kelimů, se začíná tkát. Zatkává se podélné vlákno. Po jeho upevnění pokračuje tkaní příští řady, až je kelim zhotoven. Kelimy jsou bez vlasu a méně silné. Používají se více jako dekorační koberce na stěny.

Každý koberec je umělecký dílem, které má zároveň praktické užití, je unikátní a stejný nemá nikdo na celém světě. Bez ohledu na módní směry je stále vhodným doplňkem do každého interiéru.

Nomádi používají vlnu na osnovu i samotnou vazbu. Na vesnicích koberce vážou stále zemědělci, převážně ženy, nebo polonomádské kmeny. Tyto koberce mají jednodušší vzory, objevují se na nich i jednoduché kmenové nebo rodové motivy, které se dědí z generace na generaci. Koberce se vyrábějí jak pro potřeby rodiny, tak na výměnu nebo na prodej. Vzory se vážou bez předlohy, zatímco vazači koberců v manufakturách pracují podle přesné předlohy, kterou vytvořil návrhář. Předloha má přesně stanovený vzor, ornamenty, barvy i počet uzlů. Typickou zvláštností pravých nomádských koberců, která zvyšuje jejich kouzlo, je barevná nepravidelnost.

Abrash je barevná nepravidelnost vzniklá používáním různých várek barvené příze. Je to typická zvláštnost pravých ručně vázaných koberců, zejména těch, které vážou kočovní nomádi. Ti používají výhradně přírodní barviva, a protože cestují z místa na místo, vlnu stále dobarvují. Jednotlivé várky se přece jen trochu barevně liší, což způsobuje onu barevnou nepravidelnost, což však není žádná chyba, ale zvláštnost, která kouzlo těchto koberců ještě zvyšuje.

Indigo je barvivo rostlinného původu. Nejstálejší a nejkrásnější modré barvivo indigo se připraví z lístků indigovníku sršatého z čeledi motýlokvětých. Z 300 kg lístků se získá pouhý kilogram indiga.

Používání tureckého uzlu se považuje za vliv uprchlíků z Kavkazu. První vlnu vyvolalo porobení carským Ruskem v 19. století, tu druhou s sebou přinesla Říjnová revoluce ve 20. letech 20. století.

Tajemství blahodárné koupele. Není bez zajímavosti, že jižně od Teheránuje malé městečko Rey, kde ze skály vytéká podivný pramen tvořící jezírko, v němž se každý den perou koberce. Pramen prý obsahuje neznámou chemikálii, která koberce nejen čistí, ale zároveň i zintenzivní a stabilizuje jejich barvy a zvyšuje trvanlivost vlákna. Byly sice snahy zjistit jaká chemikálie má tento blahodárný účinek a připravit tento roztok uměle, nicméně snahy se minuly účinkem a starý pramen si uchovává své tajemství.

Umění vázaných koberců v Kašmíru má své začátky pravděpodobně již na konci 14. století, kdy jeden kašmírský princ, kterého samarkandský vládce Timur Lenk držel jako rukojmí na svém dvoře, s sebou při návratu do rodného Srinagaru přivedl vazače koberců ze Samarkandu.

Současný výrobní postup byl v Kašmíru zaveden již s prvním rozmachem exportu ve 20. letech 20. století. V manufakturách se používá speciální druh pracovní předlohy tzv. talim. Tato předloha odpovídá jinak běžným vzornicím. Designér nejdříve uzel po uzlu předkreslí kompletní barevný vzor a ten je pak zvláštním písmem složeným ze symbolů a značek přenesen pojednotlivých řadách na arch papíru. Samotná výroba je provázena talimem, který mluveným zpěvem přednáší předčitatel. Tím také vzniká typický pracovní rytmus.

Napište nám

Aktuality zobrazit všechny aktuality

18. 6. 2018 Vše o orientálních kobercích- kniha „Perské koberce“ Chcete se dozvědět vše o perských kobercích, jejich výrobě, historii, využití, údržbě a jedinečnosti? Kupte si naši knihu „Perské koberce“.
8. 6. 2018 NOVINKA - Vlněný koberec 62 x 95 cm Tvary koberců obdelníkovýŠířka koberce 62 cmDélka koberce 95 cmPůvod IndieCena před slevou 8900,- Kč

Parametrické vyhledávání